Hledat tvář adventu s Bohumilem Hrabalem. Díl čtvrtý
Dnes, kdy podstatu Vánoc často zastírá nákupní horečka a materiální požitky, Hrabal připomíná, že Ježíš se narodil především pro ty, kteří tahají za kratší konec provazu: nikoli pro ty, kdo už všechno mají, ale pro ty, kdo vědí, jak moc potřebují. Na libické faře sice Hrabal mluvil s evangelíky, ale tím, jak propojuje Kristovo narození s cyklem přírody, oslovuje všechny lidi bez ohledu na jejich víru.
Poselství Vánoc se obejde bez velkých slov i složitých rituálů. Vánoční příběh vypráví o zrození světla a o účinné lásce, která přichází tam, kde „Narodil se Kristus Pán, jednoduchý jako facka.“ Tady se ukazuje jeho dar spojit sakrální a profánní v jedné větě – přirozeně, bez nádechu pokrytectví nebo zbytečného patosu. Hrabal vlastně říká: není potřeba velkých slov ani komplikovaných rituálů. Vánoce a advent jsou v jádru prosté – o zrození světla, o lásce, která má smysl právě tam, kde ji člověk nejvíc potřebuje.
Proto bychom se měli teda znovu vrátit k tomu čtyřiadvacátýmu, že se tam narodil člověk, kterej, a tím vlastně to skončím, kterej nepřinesl nic jinýho než lásku. Prostě těm uraženejm, poníženejm, těm takovejm spíš ubohejm. Ty ji potřebujou, a ne zdraví, nemocní potřebujou lékaře. A těch máme vždycky dost. ‒ Byl to Syn Boží, kterej se čtyřiadvacátýho narodil, tak jako se každej rok znovu rodí slunovrat: slunovrat a v nás, znovu se narodil a měl by se narodit tak, jak se to zpívá ve všech kostelích na celým světě. Narodil se Kristus Pán, jednoduchý jako facka, jo.
(Adventní promluva na libické faře, 20. prosince 1981)
Jak uzavírá Pavel Hošek:
Ve svých adventních promluvách v Libici nad Cidlinou se Hrabal stále znovu vracel k poselství Vánoc, které je pro něj především poselstvím míru, pokoje, jak to vyjadřuje i andělský vánoční pozdrav: Pokoj lidem dobré vůle. Předpokladem pokoje ve vztazích mezi lidmi je láska, která je podle Hrabala podstatou křesťanství. Ovšem, je-li podstatou křesťanství praktické uskutečňování lásky, plyne z toho podle Hrabala důležitý důsledek, týkající se politické situace v tehdejším Československu: to, co je v křesťanství podstatné, nemůže žádný politický režim zakázat. Politické režimy mohou potlačovat církev. Ale láskyplnou péči o bližního ne, protože bližních v nouzi má každý člověk v dosahu víc než dost. Hrabalovo pojetí následování Kristova příkladu navíc souvisí s duchovním významem Vánoc, jak jej najdeme v kázáních středověkého dominikánského učence Mistra Eckharta: tak jako se kdysi v Betlémě narodil Kristus, Boží Syn, má se kristus – Boží syn stále znovu rodit v každém lidském srdci.
Četli jste ukázku z nové knihy Bohové jste vy. Prohlédnout kompletní nabídku nakladatelství Biblion.
Pavel Hošek, editor knihy, je profesorem religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK. Soustavně se věnuje duchovnímu rozměru krásné literatury, mj. v díle Jaroslava Foglara, E. T. Setona, J. R. R. Tolkiena či C. S. Lewise.