Jakou politickou roli mají křesťané v dnešním polarizovaném světě? Wright a Bird hledají odpovědi

Evangelium vzniklo ve světě, kde římský císař nesl titul „Syn Boží“ a kříž byl výstrahou každému, kdo se vzepřel říši. Když se později císař Konstantin přihlásil ke křesťanství, církev se ocitla na dosah politického vlivu a musela hledat, jak si v sousedství trůnu uchovat prorocký hlas. Středověké zápasy papežů a císařů o korunovace a hranice autority určovaly evropskou politiku po staletí. Wright a Bird tyto dějiny neidealizují ani neodsuzují — čtou je jako zrcadlo a varování: vyznání „Ježíš je Pán“ není zbožná fráze, ale veřejné prohlášení, které relativizuje každou absolutní moc.

 

Právě tento důraz činí knihu aktuální i dnes. Církev, která kdysi hledala své místo mezi trůnem a křížem, stojí i nyní před podobně složitým dilematem. Křesťané se dnes ocitají na různých stranách politického spektra: jedni zdůrazňují sociální spravedlnost, inkluzi a ekologii, druzí trvají na tradici, řádu a autoritě. Autoři nepodporují žádnou „stranu“, ale kladou otázku, zda evangelium nevyzývá k odstupu od kulturních válek a k pohledu, který přesahuje stranické kategorie. Vyznání víry není argument do politických sporů, ale osvobozující perspektiva, která chrání před tím, aby si Krista kdokoli přivlastnil pro vlastní agendu.

Wright a Bird se nespokojí s povrchními soudy, které redukují církev na její postoj k aktuálním politickým konfliktům, ale jdou k biblickým základům a historickým kořenům vztahu víry a moci. Vracejí se k biblickým textům, které vyzývají k úctě vůči autoritám, a ukazují, že tento postoj nikdy nebyl jednoduchou výzvou k poslušnosti za všech okolností. Apoštol Pavel v listu Římanům popisuje představitele státu jako „Boží služebníky“, kteří mají spravovat řád a právo — ale zároveň dokáže spolu s ostatními apoštoly říct: „Je třeba více poslouchat Boha než lidi.“ Proroci Starého zákona, Daniel i novozákonní mučedníci byli loajální občané, a přesto se dokázali postavit tyranii. Autoři tak otevírají i otázku občanské neposlušnosti, etiku odporu i aktuální debaty o hranicích loajality. Ukazují, že křesťanský odpor i při své nenásilnosti může být pevný a prorocký —a že je někdy nezbytný.

Biblické „mocnosti“ přitom nejsou jen státy a jejich režimy. Wright a Bird upozorňují i na méně viditelné síly, které ovládají náš čas a ovlivňují naše vztahy: peníze, konzumerismus, nacionalismus, ideologie nebo digitální technologie. Pokud církev nechce těmto idolům sloužit, musí hledat alternativy: jiný rytmus času, jinou ekonomiku daru a služby, jiné chápání autority. Vyznání „Ježíš je Pán“ tak nabývá konkrétní podoby — bezvýhradnou loajalitu si nezaslouží žádný stát, trh ani algoritmus.

Kniha dvou významných anglikánských teologů je nesmírně cenným, originálním, biblicky zakotveným a ideově vyváženým pohledem na vztah víry a politické odpovědnosti křesťanů v dějinách – zejména tváří v tvář aktuálním výzvám dnešních proměn naší civilizace. Nabízí mnoho inspirativních podnětů pro orientaci křesťanů v chaotické a nebezpečné době – do české společnosti přichází v pravý čas!

Tomáš Halík

Závěrečná kapitola knihy míří přímo do dnešní společnosti rozdělené vyhrocenými volebními kampaněmi, kulturními válkami a poklesem důvěry ve veřejné instituce. Autoři připomínají, že liberální demokracie při všech svých slabinách stojí na křesťanském dědictví, které zdůrazňuje důstojnost každého člověka, pěstuje pluralitu a poskytuje prostor pro nesouhlas. Demokracie však není spásou sama o sobě; bez občanských ctností a schopnosti vidět v oponentovi bližního se rychle vyprázdní. Evangelium tak není „třetí cestou“ mezi pravicí a levicí, ale alternativní vizí společnosti, která se staví proti strachu, cynismu i mentalitě semknutého stáda. Církev je povolána k odvaze, která není agresivní, a k naději, která není naivní — k víře, jež se promítá i do toho, jak vedeme rozhovor s lidmi, kteří volí jinak, žijí jinak a věří jinak.

Kniha Ježíš a mocnosti není jen příspěvkem k teologii politiky, ale i výzvou k duchovní zralosti: učí rozlišovat mezi věrností Kristu a lákadly současného světa. Nabízí orientaci pro všechny, kdo hledají, jak se v dnešní roztříštěné společnosti zorientovat bez zjednodušení a klišé — pro pastory a kaplany, pro studenty teologie, ale i pro každého, kdo chce rozumět světu kolem sebe v biblickém světle. Wright a Bird nepředkládají rychlé recepty; spíš otevírají prostor pro kritický dialog o vztahu církve a moci, o roli křesťanů ve společnosti a o tom, co znamená vyznat „Ježíš je Pán“ uprostřed dnešních politických a kulturních konfliktů.

Jak tedy máme žít, milovat, modlit se, pracovat a následovat Ježíše Krista ve stínu vlád, které upírají občanům základní svobody, plodí modlářství a nespravedlnost a beztrestně páchají zločiny proti lidskosti? Odpověď zní: Víra je náš vzdor a tento vzdor je nakažlivý. Navíc je to víra působící skrze lásku, víra v čin, víra v sílu vyšší než mocnosti, které páchají zlo. Je to víra v Boha, který přivede bezbožné k soudu a roztříští trůny zlosynů.

V praxi to musí vypadat tak, že církev a ti, kdo se zavazují jít cestou Ježíše Krista, musí být známí nejen tím, že jsou pro něco, ale občas i tím, že jsou proti něčemu. Jako křesťané se stavíme proti fašistům a komunistům; musíme projevovat solidaritu s utlačovanými lidmi, jako jsou stateční obyvatelé Hongkongu a Ukrajiny, kteří v hloubi svého vlastního svědomí musí zkoumat, jakým způsobem se bránit utlačovatelskému a brutálnímu jednání autoritářských států, které je buď tyranizují, nebo na ně přímo útočí násilím. V opozici ke křesťanskému nacionalismu se musíme postavit proti politickým hnutím v USA či jinde, která berou Kristovo jméno nadarmo prostřednictvím synkretického spojení nacionalismu, bělošské nadřazenosti a občanského náboženství. V opozici proti občanské totalitě odmítáme přicházet o své svobody kvůli projektům státní nadvlády, odmítáme podřizovat práva jedněch právům jiných, ale naopak požadujeme rovnost všech před zákonem. Nezapomeňte, že největší zlo nepáchají lidé, kteří se domnívají, že to, co dělají, je špatné, ale ti, kteří pevně věří, že to, co dělají, je správné! Tváří v tvář nenávisti, která si je až příliš jistá svou morální oprávněností, musí Ježíšovi následovníci proti všem, kdo ve jménu bezpečnosti nebo k potěšení etnicko-náboženské většiny chtějí vyhladit nebo pronásledovat kulaky, homosexuály, katolíky, Židy, Palestince, míšence, uprchlíky, nebo dokonce křesťany, postavit své modlitby, protesty a svatý vzdor.

(ukázka z knihy)

Kniha vychází v překladu Petra Jana Vinše v edici Teologie21. Nakupujte nyní ve výhodném předprodeji.