Jiří Langer – Jiří Orten: Modlitby českožidovské
Komentované výbory z děl klasiků české literatury slaví u nás v Biblionu úspěchy již druhým rokem. Na Skoro modlitby Karla Čapka (2020) a Magorské modlitby Ivana M. Jirouse (2021) koncepčně navazuje – a knižní trojici završuje – nejnovější ediční počin Martina C. Putny, Modlitby českožidovské. Kniha je bohatým výběrem literárně-modlitebních textů dvou nejvýraznějších českožidovských autorů éry masarykovské republiky a její tragické dohry v letech šoa – Jiřího Langera a Jiřího Ortena.
Smím-li tě milovat tož prosím
ochraňuj nás
svou malou lásku v srdci nosím
jak její černý démantový vlas(…)
Bože můj příteli u zlatých číší vína
podej nám milost svou
ať má a její láska nikdy nezhasíná
ať moje lásky nehasnouJiří Orten, úryvek z básně Modlitba
Jiří Langer a Jiří Orten představují dva krajní póly vztahu židovství a češství, literatury a víry: Langer se navzdory moderní době vrací k té nejmystičtější formě judaismu, tedy k chasidství, ale občas ho vykládá skrze nejmodernější metody humanitních věd. Orten se naopak ze židovských tradic už téměř zcela vyvázal, ale pod tlakem blížícího se šoa se básnicky a modlitebně vrací k Písmu.
Jednou dal reb Mendele žákům otázku: „Kde je Bůh?“
„Kde je Bůh? — To ví přece každé dítě! Bůh je všude.“
Reb Mendele zavrtěl svou moudrou hlavou. Nepochopili ho. Povídá:
„Je tam, kam se ho pustí.“
V našich srdcích, když Mu jich neuzavíráme.Jiří Langer, Devět bran
Modlitby českožidovské jsou uspořádány podle bohatého liturgického roku judaismu, takže zahrnují širokou škálu duchovních i duševních poloh – sukotovou vděčnost, purimový smích nebo pokání Jom Kipuru. K jednotlivým svátkům jsou přiřazeny modlitby, které se k nim váží vědomě či nevědomě, tématem nebo náladou. Dva hlavní modlitebníci jsou doplněni na dvojí „minjan“, modlitební desítku. V prvním minjanu znějí úryvky z děl dalších českožidovských autorů, od obrozenského předběžce Siegfrieda Kappera po Ortenovy generační druhy. Ve druhé skupině jde o úryvky z děl autorů, kteří se s židovskou zbožností zcela rozešli, a přece i u nich její stopy probleskují – nebo naopak autorů, kteří k židovství rodem nepatřili, ale zamilovali si dům izraelský, jeho víru a jeho poezii. Mezi jinými se tak v knize objevují texty Egona Hostovského, Ivana Olbrachta, Ladislava Fukse nebo třeba Jaroslava Vrchlického.
Věříme, že v Modlitbách českožidovských naleznete nejeden poklad židovské zbožnosti – i české literatury. Nespěchejte, čtěte zvolna. Fascinující, tajuplný svět jurodivého chasidismu i soukromé, intimní zbožnosti stojí za trpělivou a vnímavou pozornost. Doušek za douškem se nechme osvěžit, oživit…
Studnice prvá – vody svatosti,
hloubená tajemnou moudrostí;
oddaluje od nepravostí;
ochraňuje před zlou chorobností;
oživuje, a všech ran tě zhostí;
vzpružuje každého, kdo klesá slabostí…Jiří Langer, Sedmera roubení – překlad básně velkého rabi Löwa Jehudy Ben Bezalela