Křesťanství 2.0 — Deset otázek, které si potřebujeme znovu položit
Americký teolog a spisovatel Brian McLaren je jeden z nejvýraznějších hlasů hledajících novou podobu křesťanské víry pro dnešní dobu. V knize Křesťanství 2.0 zve k víře, která nezavírá oči před složitostí světa, ale právě v ní hledá cestu dál. V deseti zásadních otázkách se s odvahou i respektem k duchovní tradici dotýká klíčových dilemat současného křesťanství. „Věřím, že se křesťanství musí v každé generaci narodit znovu.“
Titul Křesťanství 2.0 může působit jako softwarová záplata na staré bugy slibující rychlejší načítání, nové ikonky, opravu doktrinálních chyb z dávných koncilů. Původní titul knihy Briana McLarena (A New Kind of Christianity) ovšem odkazuje na autorovu osobní zkušenost. Vysokoškolský učitel literatury a po dvacet let kazatel malého společenství, které se rozrostlo v pětisetčlenný církevně nezařazený sbor, si v jistou chvíli uvědomil, že jazyk církve nezachycuje zkušenost dnešních lidí a věroučný aparát víc chrání pomyslné jistoty, než aby otevíral prostor žité víře.
Otázky, kterých se nesmíme bát
McLaren připomíná, jak drobný posun dokáže převrátit zavedené obrazy světa. Galileo obrátil dalekohled k Jupiteru a rozkolísal geocentrický vesmír. Einstein jedinou rovnicí rozšířil Newtonovy zákony: ukázal, že představují pouze limitní případ širšího relativistického obrazu. Podobné pootočení potřebuje podle McLarena i dnešní křesťanství: nechce bourat katedrály, ale přispět ke změně perspektivy – a připravit tak půdu pro přemýšlení o otázkách, které byly tak dlouho odkládány, až hrozí pád celé, po staletí budované stavby. Jako připomínku toho, že i soubor nenápadných otázek dokáže rozhýbat ztuhlou strukturu, připomíná 95 tezí, které na dveře wittenberského kostela roku 1517 přibil Martin Luther a připojuje jednu další: je třeba mít odvahu k dalším otázkám. Místo Lutherova „Zde stojím!“ navrhuje McLaren „Tudy jdeme!“
Zdá se, že Brian McLaren vyhmátl nejdůležitější dilemata současného křesťanství.
Pavel Hošek, religionista a teolog
Své otázky autor neřadí podle nějaké dogmatické osnovy, spíš je nechává plynout v podobě dvou navazujících rozhovorů. V tom prvním se vrací k pěti základním tématům, která kdysi dala víře tvar. Příběh Bible nečte po reduktivní linii „ráj–pád–spása–peklo“, ale jako mnohovrstevnou kroniku, v níž se o život s Bohem vede dlouhý spor. Autorita Písma pro něj spočívá méně v právnické neomylnosti a více v rozhovoru, kde se jednotlivé hlasy navzájem korigují. Obraz Boha v jeho podání ztrácí rysy vzdáleného monarchy a získává tvář Ježíšovy zranitelnosti. Ježíš přestává být tvůrcem závazných výroků, o něž se mezi sebou křesťané různých vyznání mohou přít, a znovu vstupuje do bezprostřední blízkosti svých následovníků. „Dobrá zpráva“ přestává sloužit jako soukromé pojištění posmrtného života a nabízí možnost obnovit vztahy už teď.
Víra, která bere v potaz skutečný život
Druhá část knihy sleduje, jak takové přeuspořádání působí na praktická rozhodnutí. Církev se tu objevuje nikoli jako hierarchická instituce, ale jako laboratoř, kde se zkouší nové formy vzájemnosti. Přemýšlení o sexualitě vychází z křehkosti těla a odmítá abstraktní moralistní výroky, které neberou v potaz skutečný život lidí 21. století. Pohled do budoucnosti se přestává točit kolem apokalyptických únikových scénářů a hledá naději pro planetu, kterou sdílíme. Setkání s lidmi jiných náboženství se posouvá od soutěživosti k dialogu. A nakonec se klade otázka, jak proměnit teologické úvahy v každodenní rozhodování – od rodinných vztahů přes pracovní prostředí až po veřejný prostor.
Čas od času se objeví lidé, kteří dokážou vidět věci s nadhledem a hlubším porozuměním. Brian McLaren patří k těmto vizionářům.
Richard Rohr
Tomáš Halík v Odpoledni křesťanství popisuje víru ve chvíli, kdy polední nadšení pomíjí a nastupuje čas zralého světla. McLaren sleduje stejný horizont z druhé strany oceánu: křesťanství si uchová smysl jen tehdy, nebude-li se bát změny perspektivy a unese otázky, které mohou pohnout základy našich vlastních představ a obrazů.
Brian D. McLaren (*1956) je americký teolog a spisovatel, děkan Centra pro činnou kontemplaci, založeného Richardem Rohrem, a jeden z nejvýraznějších hlasů hledajících novou podobu křesťanství pro dnešní dobu.
Křesťanství 2.0 nekončí shrnutím ani návodem. Na poslední stránce zůstává prázdné místo jako výzva formulovat vlastní otázku a vydat se po stopách možné odpovědi. Přijmout takovou výzvu znamená vstoupit do rozhovoru, který zůstává živý jen tam, kde je prostor pro tiché přemýšlení i jasně vyslovené postoje. Právě tam může víra znovu nabrat dech: v okamžiku, kdy poctivá otázka dostane přednost před pohodlnou jistotou.
Kniha vychází už 24. září 2025 v překladu Daniela Agnewa a Šárky Grauové, předmluvu napsal Pavel Hošek.