Postní texty v Biblionu #5: uši pro čas sváteční
Fotografie Alžběty Slámové z obrazového doprovodu knihy Ty jsi se mnou
Velikonoce jsou doslova přede dveřmi a jejich letošní příchod je možná ještě nenápadnější a tišší než jindy. Jako by ve válce neutichaly jenom múzy – i svátky a slavnosti jsou se svou jemnou řečí symbolů přehlušeny mnohem hlasitějšími sděleními. To ale neznamená, že i dnes nepromlouvají. Jen nás současná doba vybízí, abychom se hlouběji zaposlouchali. Naše poslední postní zastavení před svátky uvozuje modlitba Waltera Brueggemanna, předního protestantského starozákoníka současnosti. Objevuje se v ní zvláštní přímluva za uši soboty. O co jde? Může to být prosba za schopnost slyšet to podstatné, to sváteční – to, co nás vytrhuje ze všednosti. Slyšet pod hlukem aktuálních drastických událostí tiché volání Velikonoc, které jsou ze všeho nejvíce svátkem svobody. „Kdo má uši k slyšení, slyš“, připomenou se nám Ježíšova slova. Kéž se nám takových uší právě letos dostane.
Pane!
Dej nám uši soboty.
Někdy to vypadá, žes nám dal
oči, které nemohou vidět,
uši, které nemohou slyšet
a srdce, abychom nevěděli
a my to postrádáme.
Zapracuj dnes na našich uších.
Vyčisti je, obřež je,
obrať je tak, aby se rozechvěly pro cesty,
jimiž jsi při nás uvolnil síly smrti pro moc života.
Dej nám, abychom nežili v bezpečné prostřednosti,
v povrchnosti,
postrč nás na hranu,
kde se dějí činy.
Tvé činy, jimiž působíš všechny ty hrozné pátky
a všechny ty úžasné neděle.
Dej nám uši soboty, pro tebe rozechvělé.
Prosíme ve jménu tvého sobotního dítěte.Walter Brueggemann